Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

 

Pošta Partner Žlunice

Žlunice 138, PSČ  507 34

tel. 491 421 999

 

!!!ZMĚNA PROVOZNÍ DOBY !!!

říjen 2017 

 

Pondělí 16.10.2017       7-10 hod

Úterý 17.10.2017           7-10 hod

Středa 18.10.2017       12-15 hod

Čtvrtek 19.10.2017      7-10 hod

Pátek 20.10.2017        7-10 hod

Pošta PartnerPondělí    7-9 hod    13.30-15.30 hod

Úterý        7-9 hod

Středa      7-9 hod    13.30-15.30 hod

Čtvrtek    7-9 hod    

Pátek      7-9 hod   13.30-15.30 hod

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Historie obce

Žlunice svou polohou patří k oblastem, které vykazují osídlení již sedm tisíc let - doloženo obyvatelstvo mladší doby kamenné, tzv. kultury s keramikou lineární. Na Mlejnku, vrcholek na hranici mezi Žlunicemi a Slavhosticemi, byly nalezeny kamenné nástroje hlazené a vrtané.

Během 6. stol. bylo u nás slovanské osídlení dokončeno. V našem kraji se usadil kmen Východních Charvátů. Snad podle jména hlavy rodu Žuluna či Žluna ves lidí Žulunových či Žlunových.

Žlunice poprvé vstupují do dějin zmínkou z r. 1297, kdy Gothard ze Žlunic vystupuje jako svědek v darovací listině, podle níž Mikuláš de Castello ( Kostelec) odkazuje jisté pozemky špitálu a řádu sv. Jana Křtitele při kostele  sv. Víta v Mladé Boleslavi.

Od té doby zmínek o Žlunicích přibývá. Ve 14. stletí byly tu asi tři vladyčí statky. Jeden byl v majetku pánů z Verdeka, s jejichž jménem je spojena stavba dosud stojícího kostela z gotických cihel, který nahradil starý kostel dřevěný. Na druhém statku se r. 1358 připomíná Ota, na třetím, při němž stála tvrz, žil v letech 1356 až 1382 Petr ze Žlunic. Z některého z těchto rodů, snad od Přibíka ze Žlunic, který seděl na statku verdekovském, pocházel rod Myšků ze Žlunic. Rod vážený a bohatý, který se zvláště v 16. stol. ( 1520-1550) velmi rozrostl a měl po Čechách různá panství. Časem se statky koupí či dědictvím zcelovaly a střídaly své pány, mezi které patřili např. Zdeněk Loučenský z Kopidlna, Mikuláš Trčka z Lípy, Magdaléna Trčková z Lokovic, Albrecht Smiřický ze Smiřic, Marie Slavatová roz. Smiřická. Po Bílé hoře celý majetek Smiřických propadl konfiskaci. R. 1621 bylo dymokurské panství a s ním i Žlunice zastaveny císařskému plukovníkovi Janu Eusebiu Khanovi. Rok nato ujal se panství dymokurského i se Žlunicemi příbuzný Smiřických, Albrecht z Valdštejna, který je opět prodal zmíněnému Khanovi. R. 1631 po bitvě u Nymburka vyloupili a vypálili císařští a po nich Sasové celý kraj.  R. 1654 hraběnka Pálfyová roz. Khanová prodává panství Vilému Lamboyovi. Dalším majitelem panství byl hrabě  Ludvík Kolloredo z Walsee. R. 1775 došlo v našek kraji k selskému povstání, není však známo, zda tato bouře odporu zachvátila i Žlunice. Kamil Kolloredo Walsee (1738–1785) zanechal své panství synu Františkovi (1785-1806), který byl dvakrát ženat a zanechal 4 syny a 3 dcery. Po otci zdědil panství syn Josef Kolloredo (1806-1815). R. 1814 se zasnoubil. Po roce však zemřel a vdova se podruhé provdala za hraběte Otakara Czemina, pána na Vinoři a Kbelech.

Na sv. Annu, 26. července 1914 vypukla první světová válka, která si jen ve Žlunicích vyžádala 28 obětí. Samostatnost vyhlášená 28. října 1918 přinesla nejednu změnu i ve Žlunicích. Doba po první světové válce podporovala společenský život. Občané se sdružovali v  různých spolcích. Ve Žlunicích to byly: Sbor dobrovolných hasičů, Hospodářsko čtenářský spolek – později Hospodářský spolek, Spořitelní a  záložní spolek, Hospodářské strojní družstvo a Ochotnický divadelní          spolek „Tyl“.

 

Žlunice v číslech

 

rok                                      1651    1835    1890    1930    1961    1970    1995

počet obyvatel                  125     336      584      541     368     328       261

počet domů                         17       56         94       121      125        118        119